Kdo neviděl, neuvěří aneb praštěná matka :-)

Nikdy jsem nevěřila, jak mocné médium je internet. Mám pocit, že pro ženy na mateřské dovolené téměř zhoubné. Nutí Vás vyzkoušet věci nad kterými zůstává rozum stát, aspoň někomu, ale jiní - a za ně "Vážně dík!" - dokáží povzbuzovat, podporovat a tím oživit tu každodenní stereotypnost s miminkem, které zatím dost spí - třeba jako teď. Ale k věci. Slovy netových diskusí, stala se ze mě matka plešatka a ještě k tomu praktikující BKM. Jooo, taky bych před časem netušila, že se nejedná o nemoc, ale o něco nač můžete - to já teda zrovna jsem - být hrdá. Provedu trochu osvěty - ple (plenkování - používání výhradně moderních látkových plenek - šetříte životní prostředí, chráníte pohodlí miminka aj. výhody více na milionech netových adres pod heslem látkovky).

Dále - šatky (zkráceně šááátky na nošení miminka, což je zdravé, přirozené, pohodlné aj., taky docela machrovinka na vesnici, kde se to moc zatím nenosilo:-).

Teď jádro dnešního pudla - BKM - bezplenková komunikační metoda, je to teda honosný název, ale v podstatě jde o to, že mimčo dáváte na nočníček už od narození, máte méně plenek a jste super hrdá, jak mu rozumíte, že prostě dokážete odchytit čurání a kakání. Mně k tomu dovedlo právě látkování, jelikož už mě nebavilo prát hromady plen, i když těch moderních je méně, více sají, jenže jsem zas trhlá - nenechám Eťu, když vím, že si učurla, v té plence ještě na druhé čurání. Nechci domyslet, kdybych používala papírové plenky, asi by nás to zruinovalo. A také zapracovala trochu náhoda, když jsem na netu narazila na www.mokosha.info, protože chci pro své mimi to nej a nej a táhne mně to k přírodě, proč se neinspirovat národy a tradicemi, kde je bezplenkování úplně běžné. Mimča - tělo na tělo u mamky v šátku, zavrtí hlavičkou, dostanou napít, zvednou ramínka, vezmou je ven a vystrčí zadeček nebo zamrčí, to musíte právě u svého miminka vychytat a jejich maminka je vyndá ze šátku, oni se vyčurají nebo to druhé či oboje zaráz a šup zas pěkně zpátky do teplíčka. Tak jsem to prostě zkusila, pokud jsem doma, mám úspěšnost téměř 100%, dopoledne je to asi po 20 minutách, odpoledne po delším intervalu, v noci skoro jako po kojení nebo někdy trošku dřív. Na návštěvách je zatím trošku problém sehnat mističku, protože přenosný čínský nočníček ještě doma nemáme a naši misku původně na salát nechceme tahat. Kamil si ťuká na čelo, prý jsem praštěná, ale mně se vážně zdá, že to Ester vůbec nevadí, není v mokru, je spokojená a aspoň máme co dělat. Takže, kdo se diví, ať to zkusí, nic na tom není a je to zábava. Doufám, že to přispěje k tomu, abychom brzy neprali plenky žádné.

Příště zkusím napsat něco, co se netýká mimča, ale asi to půjde ztuha, všechno se teď točí kolem něj.