Každé dítě nebo si myslím, že většina dětí, miluje zvířata. Esterka je přímo zbožňuje. Zajímavé je, že se jedná zrovínka o havěť, která je většině rodiny nepříjemná, případně se jí až štítí. Zde bych mohla zasvěceně pohovořit o tom, jak jsem se do pozdního věku bála vejít ke slepicím, při hlídání prasete na dvoře s lopatou jsem prožívala takovou úzkost, že bylo nutno ji pak léčit štamprlkou alkoholu, nemluvě o propracovaném systému odchytu motýlů - zavařovačka na ně, tvrdším papírem podebrat, venku vypustit. Asi samostatná kapitola - pavouci - postříkat biolitem, položit hadérku - abych neviděla, jak se svíjí, zakrýt obrácenou taburetku a jak se manžel vrátí z práce, vše odklidí. Žáby, můry, myši, i ty mrtvé, které zardousí kočka - to je práce pro veškeré sousedy, když není Kamil doma, odnášet se je již všichni naučili až za řadovky. Kůň mě jednou shodil, tak proč to znovu pokoušet. Kráva je na mazlení až moc velká. Na talíři strávím prase, králíka, drůbež. Je proto s podivem, že Esterka miluje plošně vše. Nejvíce pak "džaby", jejich odchyt propracovala na dovolené, kde jich byl dostatek. Po příjezdu jsme byli na akci v Seči, kde ukázala veškerý svůj um - sama si našla, odchytila, potažmo obrečela vypuštění, té žáby, kterou vidíte na fotce. Slogan letošní dovolené "džaba-delikatesa" nám bude znít v uších ještě dlouho:-) U želvičky, kterou má doma Natálka dokázala sedět půl dne, i když jinak neposedí. Tak snad jí to vydrží a bude takovým mým zachráncem i do budoucna, abych nemusela otravovat manžela a sousedy s pravidelným odchytem divé zvěře. A na videu bonus: Oblíbenou píseň Brum, brum o čem se zdá medvědům zatím nemám, ale Kuřátka v 5.15 ráno jsou myslím moooc pěkná...
.jpg)