Taková pěkná neděle, kdy se toho spousta uděje...

Jak říká František Nepil - "Nohy už nejsou to, co bývávaly. Když jsem já byl mladej a hezkej, tak bývalo noh! Dneska ne, dneska jsou všechny schované v džínách, mrkváčích..." a nebo v cyklo-gaťkách.
Nebylo tomu jinak ani tuto neděli 11. 5. 2008, kdy Sekači nelenili a chystali výpravu na kolech. Můj milý manžel ale vůůůbec jet neměl, plánoval se věnovat rodině, potažmo mně, mínil pobýt asi 5 minut doma, když nemá fotbal. Jenže - ráno na pouti ve Křtinách spatřil skupinu cyklo-gaťulistů, zavětřil, naházel mě i s rodiči do auta - místo toho, aby kupoval cukrové vaty a houpal mě na houpačce, žhavil mobil a upaloval šílenou rychlostí k domovu, kde s oddechem zastihl Sekače ještě doma.
Ve 13 hodin vyrazili směr Suchý, kde se určitě vydatně občerstvili, ale to nepotvrdili a z fotek to patrno není.

Následoval Velenov, Valchov, hráz přehrady, Boskovice, tam opět jedna bezva občerstvovací zastávka, odkud mi naštěstí Kamil dovezl dobrůtku - zapečené lasagne. Pokračovali za Boskovice k Western městečku.

Cestou se stihli ještě kochat přírodou a kulturními památkami.
A když přes Šebetov dospěli až k altánku na Štěpánově, zaslouženě se vyvalili, dopili všechen rum i vodu.

Udělali poslední krásné slunné foto a dojeli ve zdraví domů

Zatímco já - nebohá - jsem truchlila osamocená. Asi moje nářky vyslyšeli stejně osiřelé kamarádky a přišly mě potěšit. Takže jsme s Markétkou a Zuzkou nachytaly bronzu. Venduli se vyválela v růžovém oblečku v našem písku tak, že vypadala jakoby prolezla Saharu. Naty se chtěla slunit, ale bránil jí stud - tak se snažila zakrýt bradavky a potažmo prsa papírovými ubrousky, které jí pořád odlétávaly, bylo proto lepší, že jsme vymyslely, aby si uvázala na proužek složený šátek jako podprsenku, pak už nic nebránilo fajn povídání a očekávání cykloturistů.

Sportu zdar, cykloturistice a babským dýchánkům zvlášť!
PS: Kamil přiznal, že měl asi 5 minut cyklokrizi a druhý den jej bolel zadek:-)